Díky podpoře z Norských fondů se v České republice se rozvíjí díky koncept, který má podpořit vznik sítě BIO regionů. Tento model se již úspěšně osvědčil v zemích jako je sousední Rakousko, Německo, ale i Španělsko či Francie. Nyní nachází své uplatnění pilotně také v oblasti Moravy. Projekt s názvem Živý region odstartoval na Tišnovsku a následně se rozšířil také do oblasti Podbrněnska. Jedná se konkrétně o území zhruba od Rajhradu až po Novomlýnské nádrže a od Znojma k Velkým Hostěrádkám. Jeho cílem je podporovat udržitelné hospodaření s místními zdroji, kvalitu a kvantitu místní produkce a vyšší spotřebu lokálních ekologicky pěstovaných potravin. Stává se inspirací také pro další mikroregiony v České republice.
Podpora místních produktů a odbytových řetězců
Jedním z hlavních pilířů vize Živého regionu je podpora místních produktů a rozvoj krátkých dodavatelských řetězců. Ambiciózní plány zahrnují desítky zapojených podniků, avšak jeho koordinátor Michal Bajgart z Hnutí DUHA zdůrazňuje, že se jedná o teprve začínající iniciativu. Je potřeba si uvědomit, že realizace obdobných projektů vyžaduje čas a trpělivost.
Objevují se různorodé překážky a výzvy spojené například se zapojením širší škály aktérů i obtížné propojení často si vzájemně konkurujících zemědělců apod. Pokud jde o možnost odbytu lokální produkce v institucích typu škol či nemocnic, je třeba vyřešit způsob koordinace dostatečně velkých a pravidelných dodávek.
Tato iniciativa však není pouze o obchodu, ale také o oživení krajiny, cestovního ruchu či podpoře společenského života v dané lokalitě. V rámci Živého regionu se objevuje například zážitková turistika na farmách a řada dalších iniciativ.
Role ekozemědělství v kontextu evropských cílů
Vize BIO regionu v České republice se netýká pouze místních iniciativ, ale zapadá i do širšího evropského rámce. Do roku 2030 má být čtvrtina zemědělských ploch na území Evropské unie obhospodařována v ekologickém režimu. S postupujícími změnami v unijní zemědělské politice se tak klade důraz na ekologické hospodaření a podporu lokální produkce.
Česká republika se sice dlouhodobě řadí mezi státy s vysokým podílem ekologických ploch (v současnosti jde o zhruba 16 procent), avšak stále čelí výzvám v oblasti rozvoje ekozemědělství, zejména co se týče hospodaření na orné půdě.
Dalším úkolem bude také pracovat na zvyšování podílu biopotravin na celkové spotřebě. Ten prozatím dosahuje zhruba 1,65 %. Podpora vzniku nových BIO regionů na našem území, tak může být klíčovým krokem směrem k dosažení těchto cílů.Článek napsala Klára Hrdá na podporu ekologického zemědělství v Živém regionu Podbrněnsko, který je podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů.