Tři ženy ze dvou různých organizací se vydaly na Tišnovsko, aby poznaly jak se zde žije a pracuje lidem, kteří se rozhodli věnovat zemědělství. V rozhovoru nám také přiblíží jak ony samy tento region vnímají a jak silně na ně zapůsobil. Možná i tím, že zde mohly ochutnat místní speciality přímo od zpracovatelů nebo si vyzkoušet jak se dojí kráva. Výpravy za zemědělci a “mapování” jejich potřeb, přání a bariér je součástí projektu Živý region. I o něm a o samotném Tišnovsku jsem si povídala s Katarínou, Bárou a Denisou.
Z Prahy do Tišnova
Mohly byste se prosím v krátkosti představit čtenářům? Jak jste se dostaly k Živému regionu a co si pod tím máme představit?
K: Mé jméno je Katarína a jsem součástí inovačního týmu v Impact Hubu. Na starost mám naši expertní a mentorskou síť. To znamená například navazování kontaktů mezi lidmi, projekty a mentory. Taky mě zajímá jak propojit ekologické, ekonomické a sociální prvky v daném čase a prostoru dohromady tak, aby to všem zapojeným stranám dávalo smysl a podporovalo je to v jejich aktivitách. Pilotní projekt Živý region Tišnovsko na tohle cílí, proto jsem v Hubu byla oslovena, abych ho vedla. Záměrem je taky aby významná část lokálních hráčů jako zemědělci, samospráva, spolky a aktivní občané společně pracovali na udržitelném hospodaření s místními zdroji potravin.
B: Ahoj, som Barbora. V Impact Hub Praha pôsobím v roli projektovej manažérky v rámci našej spolupráce s EIT Food – European Institute of Innovation and Technology. Hlavným cieľom EIT Food je transformácia európskeho agro-potravinového sektora smerom k čo najväčšej udržateľnosti. Spoločne s Katarínou pracujem aj na pilotnom projekte Živý region Tišnovsko. Aktivity, ktoré v Impact Hub vykonávame, mi dávajú zmysel z dlhodobého hľadiska. Baví ma hľadať prieniky a možnosti kooperácie naprieč agro-potravinárskym sektorom.
D: Zdravím pěkně, jsem Denisa a jsem zakladatelka SoFarm, což je projekt, který podporuje sociální farmy. Fungujeme asi dva roky a mimo jiné jsme se naučili, že je nezbytné mít dobrý kontakt s těmi, pro které se projekt tvoří. Protože všichni máme v hlavě představu, jak náš sektor vypadá, ale je třeba jednou za čas zkontrolovat, že se naše předpoklady neodklonily od reality. Živý region je pro mě skvělý příklad toho, kdy organizace spojí síly a jdou pomoc konkrétnímu místu a konkrétním lidem. A obě strany jsou ochotné se během toho navzájem učit.
Proč se pro budování Živého regionu vybralo Tišnovsko?
K: Na výběru jsme spolupracovali s Hnutí DUHA a vytipovali 30 potenciálních mikroregionů v ČR. Následně jsme vybrali 5 z nich. Jedno z finálních kritérií byla i motivace lidí v daném místě – zda jsou nakloněni změně a podpoře v oblasti zemědělství. V Tišnově jsme našli takové organizace i lokální lídry, kteří již sami takovou změnu podporují svými aktivitami.
Patří k nim Místní akční skupina Brána Vysočiny, Hojnost z.s. a Ekofarma Nelepeč.
Jak to funguje přímo na statcích, např. jak chovají zvířata nebo zpracovávají pěstované plodiny jste zjišťovaly přímo mezi zemědělci na Tišnovsku. Jak byste popsaly krajinu Tišnovska, proč by zde někdo měl jet na výlet či dovolenou?
B: Tišnovsko je pestrá krajina plná lúk, lesov a krásnych zákutí. Je tu dlhoročná tradícia ovocinárstva – popri cestách sa v lete košatia čerešne, jablone. Návštevníkom sa ponúkajú výlety na okolité rozhľadne, prechádzky po náučných chodníkoch, ale aj cykloturistika spojená s návštevou fariem, ktoré nás vždy ochotne privítali a pohostili.
D: Tišnovsko je velmi členitá krajina a má svoje specifika, třeba horší zadržování vody v půdě. Zároveň byla zemědělsky využívána historicky dlouhou dobu, nese si určité “know how”, ví se, jak s ní zdravě zacházet. Stejně jako většina zemědělské krajiny prošla vytržením od původních vlastníků, tohle povědomí se vytratilo, dnes se k němu vracíme. Kde vidím potenciál? V místních, kteří se k hospodaření vrací, ať už navazují na rodinné tradice nebo jsou v jejich rodě zemědělskými pionýry. A samozřejmě v blízkosti Brna, které je silnějším odbytovým místem a umožňuje prodávat i ty produkty, u kterých je cena vzhledem k šetrnému způsobu přirozeně vyšší.
Živý region Tišnovsko
Jak projekt začal? Kdo je nyní do projektu zapojený? Konalo se několik kulatých stolů tzv. participativní metodou, co si pod tím můžeme představit? A co z těchto kulatých stolů vzešlo?
K: Abychom společně definovali cíl a směřování Živého regionu, zorganizovali jsme v Tišnově 3 participativní kulaté stoly. Společně s MAS Brána Vysočiny jsme tam pozvali nejrůznější lokální aktéry jako zemědělce, producenty, zpracovatele, místní samosprávu a aktivní občany.
B: Počas okrúhlych stolov sme spoločne vytvorili predstavu regiónu Tišnovska o 10 rokov. Následne sme diskutovali ich potreby a príležitosti, ktoré vidia v regióne. Na základe tohto zistenia sme stanovili 3 pilotné projekty, na ktorých momentálne pracujeme. Ide o podporu:
sietí poľnohospodárskych subjektov a značky Živý region, lokálneho odbytu a miestnych spracovateľov – zdieľaná spracovňa.
Počas mapovania v teréne sme sa snažili overiť životaschopnosť projektov a to, aký je o nezáujem u miestnych poľnohospodárov.
Mapování a propojování
Na začátku léta jste vyrazily mezi zemědělce a zpracovatele, kolik jste jich navštívily a co jste se od nich dozvěděly?
K: Dohromady jsme navštívili 18 farem/zpracovatelů, já jsem byla osobně na 12 z nich. Pro mě to byla velká zkušenost. Hlavně zpětná vazba od zemědělců na náš projekt. Zbourali mi spoustu domněnek a hezkých představ a tím mě vrátili do reality. To nám pomůže při dalším plánování, kam dále projekt nasměrovat a jak jim co nejvíce pomoci.
Velmi mě překvapila jejich otevřenost a zapálení do toho co dělají a jak to dělají. Záleží jim na tom, aby to, co jim země poskytne, jí taky v nějaké podobě mohli vrátit.
Zkusila jsem si podojit krávu, spala ve stanu na poli, nebo ochutnala nejrůznější místní výrobky. Od ještě teplých klobás, po jogurty, kefíry a sezónní zeleninu.
B: V pamäti mi utkvel zážitok z Farmy Podal. Nové a čisté priestory, ktoré ponúkajú zázemie pre každoročné cesnakové slávnosti. Nie nadarmo sme majiteľa interne pomenovali ,cesnakový barón”. Pekný príbeh za sebou skrýva aj rodinná Eko farma Deblín. Manželia Štěrbovci vychovávajú svoje dve dcéry v súlade s prírodou, a to sa prejavuje aj na ich spôsobe obhospodárovania pôdy. Dievčatá dokážu ovládať traktor, ale aj štiepať drevo. Spoločne chodia na mesiačikové pole a zbierajú úrodu. Vážia si výsledky svojej práce.
Zážitkom bola aj návšteva jablkových sadov v dedine Kaly. Dvaja kamaráti, ktorí vyrábajú cider Náčelník, ho pomenovali po otcovi jedného z nich. Jablká majú z vlastného sadu a fľaše, do ktorých čapujú, sú vratné. Preto sme sa ich cider rozhodli predávať aj u nás v Impact Hub Brno.
D: Projekt Živý region by měl pomoc hlavně lidem v daném regionu a proto bylo nutné jít do terénu a ujistit se, že po kulatých stolech je naše představa co nejblíže “realitě farmářů”. Je potřeba hledat společnou řeč, společný tón. Obecně je poměrně velká propast mezi sociálními bublinami a kdo nemá zkušenost a chce se nějak angažovat, potřebuje čas a energii na to se poznat.
Kromě mapování mezi zemědělci a tvorby mapy, taky pracujete na podpoře lokálního prodeje. Co si pod tím můžeme představit a kdo je do toho zapojený?
K: Ano, na podporu lokálního odbytu se zaměřujeme v jednom z projektů. Někteří lokální aktéři např. Ekofarma Nelepeč, tišnovská Spižírna a Oriša farm mají každý svého zkušeného mentora ze sítě profesionálů Impact Hubu. Cílem je vylepšit jejich business model, cenotvorbu a celkové procesy v jejich podnikání, aby byli udržitelný a konkurenceschopný.
Cestu vidíme například v agroturistice a návštěvě farem spotřebiteli. Budeme zkoušet automaty na jídlo s lokální produkcí nebo samoobslužné obchůdky – tak jak to již provozuje Veronika z Ekofarmy Nelepeč nebo Divoké farmy.
