Už jste někdy slyšeli o KPZ? První věc, kterou si lidé pod touto zkratkou obvykle vybaví, je krabička poslední záchrany obsahující vše potřebné pro případ nouze. V posledních patnácti letech se ovšem i u nás začíná zkratka KPZ objevovat v souvislosti s myšlenkou komunitou podporovaného zemědělství. To vytváří přímý vztah mezi lidmi, kteří si rádi pochutnají na zdravém jídle, a těmi, kdo takové jídlo umí vypěstovat či vytvořit a zároveň se s láskou starají o naši krajinu. KPZ po celém světě funguje na principech dlouhodobého partnerství, lokálnosti, vzájemnosti, sdílení rizika i přínosů šetrného hospodaření. A je potěšující, že se KPZ rozvíjí i na Jižní Moravě, kde vzniká Živý region s cílem podpořit ekologické zemědělství, produkci a spotřebu lokálního jídla a zdravou krajinu.
V dnešním moderním světě jsme si už zvykli jezdit si pro jídlo do supermarketu, kde je možné jakoukoliv potravinu zakoupit bez omezení a celoročně. Intenzivní zemědělství a produkce potravin s sebou ale přináší řadu negativních dopadů mimo jiné na kvalitu půdy, vody, vzduchu, úbytku druhového bohatství a v neposlední řadě i na naše zdraví. Stále častěji si uvědomujeme,
že za vymoženosti moderní doby platíme možná až příliš vysokou daň. Máme ale coby spotřebitelé vůbec na vybranou?
Podle Šárky Krčílkové z Asociace místních potravinových iniciativ na výběr máme. Jak říká, komunitou podporované zemědělství nám dává příležitost naučit se spolupracovat, otevřeně komunikovat, vzájemně se podporovat a přijímat spoluzodpovědnost za chod tohoto světa. Z konzumenta se stává spolutvůrce a vědomý spotřebitel. To rozšiřuje obzory a má dopad i do dalších oblastí života. Je to víc než jídlo, je to jedna z cest k vědomému občanství. V současné době funguje v České republice 100 takových skupin, spolupracují se třemi desítkami zemědělců a živí zhruba 4–5 tisíc lidí.
Jak to funguje?
Komunitou podporované zemědělství (KPZ) propojuje většinou malé, rodinné, ekologicky hospodařící zemědělce se skupinou odběratelů tzv. podílníků. Tato forma spolupráce zemědělce a spotřebitelů se v České republice poprvé objevila v roce 2009. Může mít různou formu, ale vždy stojí na stejných principech: přímé partnerství mezi zemědělcem a podílníkem bez dalších prostředníků, lokálnost, dlouhodobá vzájemná důvěra a podpora.
Spotřebitel ví, kdo a jakým způsobem pro něj pěstuje kvalitní, čerstvé a zdravé jídlo. Za to svého zemědělce dlouhodobě podporuje, a také mu zaplatí peníze předem na celou sezonu. Nejčastěji se tímto způsobem dodává zelenina, ale objevují se i další potraviny jako mléčné výrobky a sýry.
Jak se do KPZ zapojit?
Na každou sezonu se podílníci mohou k farmářům zapisovat obvykle do konce dubna než se naplno rozběhne zemědělská sezóna. Výdeje pak probíhají na dohodnutém výdejním místě po celou sezonu zhruba od poloviny května do poloviny listopadu. Nabídka se může farma od farmy lišit a každá je svým způsobem jedinečná, dle toho, co se v daném hospodářství pěstuje a také co se urodí. Například Dobro-družný statek na Znojemsku patří mezi několik málo farem v České republice, které nabízí svým podílníkům zelený chřest. Živá farma u Hrušovan nad Jevišovkou zařazuje hrozny z vlastního vinohradu a mouku, kterou si sami napěstují i umelou. Sociální podnik Jasan ve Velkých Hostěrádkách na Hustopečsku má i svou vlastní zpracovnu ovoce a zeleniny a jinde se objevují v nabídce také sýry.
KPZky najdete i na Jižní Moravě.
Dlouhou tradici má taková spolupráce se zemědělci zejména v Brně, kde má své odběrné místo řada farmářů. Své bedýnky ale zaváží svým podílníkům i do dalších měst, zejména do Znojma a Tišnova. Jak říká Marek Pohořal z Dobro-družného statku, jíst bio dává smysl. „Však ono to i chutná jinak. Ale není to jen o té chuti. Není to jen o tom jídle. Ale i o vztahu ke krajině, k přírodě a k našemu okolí.“
Právě tu svou KPZ můžete najít např. v Adresáři farmářů: https://www.adresarfarmaru.cz/
Článek připravila Klára Hrdá na podporu ekologického zemědělství v Živém regionu Podbrněnsko, který je podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů.