Masarykova univerzita provedla na Podbrněnsku rozhovory se 30 místními zemědělci. Zaměřili se na identifikaci bariér a příležitostí pro ustanovení BIO regionu a rozvoj ekologického zemědělství v této oblasti.
Výzkumu se zúčastnilo šest zemědělců se zkušeností s hospodařením v ekologickém režimu. Jejich motivace pro přechod na ekologické zemědělství se ukázaly být poměrně různorodé. Patří mezi ně různé podoby finančních motivací, autentický zájem o ekologičtější způsoby hospodaření nebo představa návratu k tradičnějšímu hospodaření. Nejčastěji se objevovaly finanční důvody spojené s většími dotacemi, rentabilitou z důvodu špatných podmínek pro hospodaření a úsporami stoupajících nákladů na hnojiva a postřiky. Část zemědělců v rozhovorech uvedla, že uplatňuje ekologické principy a postupy, i když nejsou oficiálně zařazeni do ekologického režimu. Často je k tomu motivuje jejich osobní přesvědčení, ale nechtějí se angažovat v administrativních procesech, které by vyžadoval přechod na ekologickou produkci. Někteří zase mají tak malé hospodářství, že by se jim tento krok finančně nevyplatil.
Rozhodování o přechodu na ekologické zemědělství je pro zemědělce poměrně složité a komplexní. Nedůvěra v ekologický způsob hospodaření nabývá různých podob. Jako časté překážky, které odrazují zemědělce od přechodu k ekologickému zemědělství, se ukázaly být přesvědčení o nerealizovatelnosti takového kroku, obecná nedůvěra v ekologický způsob hospodaření a pochybnosti o jeho aplikovatelnosti ve větším měřítku nebo při pěstování konkrétních plodin. Někteří považují přechod svého stávajícího hospodaření na ekologické zemědělství za nerealizovatelný vzhledem k současným pravidlům nebo k vlastním okolnostem a podmínkám hospodaření. Mezi časté bariéry patří také představa o nadměrné a komplikované administrativě spojená s přechodem na ekologickou produkci a obava z dalších kontrol. Část zemědělců si tento režim spojuje s větší časovou náročností. Velká skupina bariér se týká finančních záležitostí a možností uplatnění bioprodukce. Časté jsou představy, že se ekologické zemědělství finančně nevyplatí, že prodej bioprodukce nedokáže kompenzovat snížení výnosů z důvodu nízké poptávky po těchto produktech a kvůli neochotě zákazníků si za ně připlatit. Zaznívala také obava z nedostatečných podmínek pro skladování a zpracování ekologických produktů.
Zjišťování vnímání klíčového pojmu BIO regionu ukázalo, že je o něm jen velmi nízké povědomí a většina zemědělců váhá, co si pod ním vůbec představit. Analýza rozhovorů dále doplnila, že dotazovaní si s pojmem BIO region asociují různé obsahy a také jeho hodnocení je velmi různorodé, od vyjádření podpory tomuto směřování v rámci regionu až po jeho naprosté odmítnutí. Kritické pohledy částečně navazovaly na nedůvěru vůči ekologickému zemědělství a na obavy o zabezpečení dostatečné produkční funkce regionu. Pro komunikaci s širší cílovou skupinou se tak tento pojem neukázal být dostatečně srozumitelný a představitelný.