Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA
Projekt Živý region měl za cíl oslovit různé aktéry. Kolik obcí, organizací či jednotlivců se zapojilo?
V uplynulých dvou letech se zapojilo se na několik desítek jednotlivců napříč regionem. Z obcí na Podbrněnsku zejména Židlochovice, Pohořelice, Loděnice, Troskotovice, Syrovice, Božice, Dolní Dunajovice, Ořechov, Podivín. Farmy ve Stupešicích na Znojemsku, a farma ve Velkých Hostěrádkách, Sonnentor, vinařství Válka v Nosislavi a několik dalších farem a producentů z Podbrněnska a okolí.
Jaký je vlastně závěr tohoto projektu, co se povedlo?
Závěr bych řekl, že je velkým finále. Projekt oslovuje čím dál více aktérů a dává smysl producentům, zpracovatelům i samosprávám, zejména v Jihomoravském kraji, ale také napříč Českou republikou. V aktivitách budeme dále pokračovat, ať už půjde o mapování produkce na celém území Jihomoravského kraje a spolupráci s Místními akčními skupinami (MAS) v Jihomoravském kraji. Velkou výzvou je zapojení veřejného stravování a vytvoření distribučního řetězce.
V čem vidíte asi největší překážky pro plnou realizaci vize vytvoření BIO regionu?
Problematické téma je množství produkce, ať už regionální, tak také té ekologické. V České republice obecně hospodaří velmi nízký počet ekologických zemědělců na orné půdě. V případě zvýšení zájmu veřejnosti nebo zapojení veřejného stravování by chyběli producenti, kteří by naplnili zájem odběratelů.
Na druhou stranu tu zemědělci pro svou bioprodukci nemají dostatečnou jistotu odbytu. Chybí zpracovny a neexistuje distribuční řetězec pro regionální odbyt, který jim bude sloužit jako kanál směrem ke spotřebitelům
Jak vnímáte budoucnost BIO regionů v Evropské unii?
V zemích unie sílí zájem o kvalitní a lokální produkci, zejména produkci biopotravin. Nicméně je neustále potřeba veřejnost vzdělávat a informovat o tom, co stojí za produkcí lokálních potravin a jaký to má přínos pro rozvoj regionů. Řada oblastí v EU se začíná zajímat o potravinovou bezpečnost a vytváření strategií, které posílí význam regionální produkce a spotřeby. Nedílnou součástí je zapojení turismu (agroturistiky a podpory místní ekonomiky).
Jaké budou další kroky? Budete pilotovat podobnou myšlenku i jinde?
Pokračovat bychom chtěli na území Jihomoravského kraje. Zde počítáme s rozšířením území do Brněnské metropolitní oblasti i s možným dalším přesahem. Zároveň chceme téma řešit i v rámci celé ČR.
Nutností je vybudování distribučního řetězce a podpora tématu ze strany státu. Významnou roli hrají regionální koordinátoři, kteří umožní spolupráci mezi jednotlivými aktéry a osvětu směrem ke spotřebitelům. Pro další rozvoj je zapotřebí dlouhodobá podpora konceptu a jeho rozšiřování, zvýšení objemu produkce i odbytu, včetně veřejného stravování.
Potřebujeme ještě několik let, abychom vytvořili skutečně fungující model BIO regionu, jak jej známe ze západní a jižní Evropy. Věřím, že v ČR na to podmínky máme. Jen jsme na začátku budování tohoto konceptu v jiné pozici, než jak tomu bylo v zahraničí.
Článek připravila Klára Hrdá na podporu ekologického zemědělství v Živém regionu Podbrněnsko, který je podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů.