V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
V průzkumu, který v rámci projektu Živý region proběhl, vyjádřilo 77 % obyvatel Tišnovska zájem o farmářské trhy nebo pojízdný farmářský stánek ve své obci. Tato poptávka po lokálních produktech však vyžaduje efektivní distribuční řešení, které spojí producenty s koncovými spotřebiteli. Novým revolučním přístupem by se v tomto směru mohly stát samoobslužné farmářské prodejny, které by nejen usnadnily přístup k čerstvým potravinám, ale také přinesly výhody pro všechny zúčastněné strany. Na to, jak projekt podporující farmářské samoobslužné prodejny vznikl a jak se mu daří nyní, jsme se zeptali jedné ze členek vítězného týmu Markéty Lazarové z Tišnovské spižírny.
Co vás vedlo k přihlášení do Challenge lab?
Byla to akce, která se týkala Tišnovska a tématu, ve kterém se pohybuji. Jsem součástí spolkového environmentálního sociálního podniku Tišnovská spižírna, který vznikal za účelem dostat místní jídlo k místním lidem. Challenge lab tak pro mne byla zajímavá výzva, kterou jsem chtěla zkusit.
Jak vznikl nápad na bezobslužnou prodejnu? Kde jste se inspirovali?
Nápad vznikl díky spojení těch správných lidí v našem týmu v rámci Challenge labu. S Tišnovskou spižírnou jsme už dříve uvažovali nad nějakou formou automatu na farmářské potraviny. Když tedy Marek Šíp přišel s tím, že dělá bezobslužné technologie Contio, dali jsme se do řeči.
Marek má v tomto směru dost zkušeností, v České republice pomohl rozjet přes 40 bezobslužných prodejen. Pomohl například zachránit obchody v malých obcích, kde by jinak zcela zanikly. Provozuje také jednu vlastní prodejnu, aby si vyzkoušel, co vše provoz obnáší. Pravidelně se také jezdí inspirovat do zahraničí.
Já jsem do nápadu vnesla vhled z pohledu logistiky a komunikace s malými místními farmáři. Vyšla jsem ze zkušeností, které jsem nabyla právě během rozjezdu a provozu Tišnovské spižírny (jako jedna ze členů týmu).
Jako podklad nám posloužila data pro provoz obchodu s trvanlivými potravinami. Ten jsme následně upravili s ohledem na specifika čerstvých farmářských produktů, které mají např. krátkou trvanlivost nebo musejí být skladovány ve specifických podmínkách.
Co bylo a je největší výzvou při cestě k realizaci tohoto projektu?
Energie, čas a peníze. Projekt dále rozvíjíme ve svém volném čase. Chce to velkou vnitřní motivaci, aby mohla myšlenka dál vzkvétat.
Povedlo se již projekt někde realizovat, nebo to máte v plánu (kdy, kde)?
Projekt v současnosti rozvíjíme na Tišnovsku. Postupným prošlapáváním cesty se objevují různé překážky, které ale postupně zdoláváme. Aktuálně to vypadá, že má projekt podporu z více stran a že ho bude provozovat právě spolek Hojnost, resp. Tišnovská spižírna. Vše je ale stále ve stádiu příprav a jednání.
Díky rozšíření projektu Živý region (jehož byl Challenge lab součástí) na Podbrněnsko, se začala myšlenka rozvíjet také v Židlochovicích, kde má obec zájem vytvořit hybridní prodejnu se sortimentem místních farmářských výrobků a malou kavárnou. Prodejna by byla po část dne s obsluhou a část dne bezobslužná. K tomuto záměru jsme poskytovali konzultace.
Kam dál by projekt mohl směřovat, v čem je jeho budoucnost?
Pokud se formát osvědčí, rádi bychom šířili příklad dobré praxe dál, sdíleli know-how a podporovali tak vznik podobných prodejen po celé České republice. Chceme tímto způsobem přispět ke zkrácení dodavatelských řetězců a podpořit prodej farmářských produktů.
Jak náročná je cesta od nápadu k jeho realizaci, zde k prodejně?
Je to hodně práce a úsilí. Čas, energie a pozornost člověka nejsou nekonečné. Členové týmu postupně odpadávali a nikdo z nás nemá v kapse milion, který by mohl do pilotování projektu investovat. Postupujeme tedy poměrně pomalu a hledáme příležitosti, které nás posouvají dále.
Jak vás osobně účast v Challenge lab obohatila?
Dala mi naději, že má smysl se v dnešní době a společnosti věnovat projektům, které nejsou primárně založené na zisku a růstu, ale i projektům v souladu s mými vnitřními hodnotami, které přinášejí environmentální či sociální přesah a širší dopad.
Článek připravila Klára Hrdá na podporu ekologického zemědělství v Živém regionu Podbrněnsko, který je podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů.
Markéta Lazarová o projektu bezobslužné prodejny v prezentaci na festivalu Mrkev v zimě vol. 3. https://youtu.be/Y3usZPVZCr4?si=FKxzyqnulnYvriy-